Vltava jako hlavní osa Prahy, šňůrka s korálky
jednotlivých institucí národního významu. Mezi paláci podél
řeky vstupují věže z travertinu – nová budova Národní
galerie. Jde o další z domů rozesetých po Praze, které
návštěvníkovi představí jednotlivé části Prahy a naší
architektonické a umělecké historie.
Galerie stojí v těsné blízkosti Anežského
kláštera, se kterým je propojena skrze zahradu. Ta je čtvrtým
vnějším prostorem areálu, se kterým se návštěvník galerie
seznámí. Projde vstupním dvorem s kavárnou a gift shopem,
centrálním dvorem se sklolaminátovými kopulemi a svatyní ze
zlata – maličkým srdcem galerie – a poté zahlédne zadní
stupňovitý dvůr za věží. Hlavní věž schraňuje expozici
organizovanou do půlpater a upozorňuje na Národní galerii v
panoramatu města. Galerie je osvětlená skrze šedové světlíky v
příčných traktech tvarované do vln a sklolaminátové kopule,
které dodávají přízemní hale zlatavý nádech a působí jako
kusy jantaru. Suterén galerie je rozdělen na depozitář a výstavní
prostory, hranice funguje jako lapidárium, odkrytý kus depozitáře.